Dějepis 8. třída

Vložte svůj text...

Velká francouzská revoluce

Francouzský král Ludvík XVI. musel řešit špatnou situaci. Svolal francouzský parlament a navrhl zdanit šlechtu a duchovenstvo.

Tento návrh neprošel.

· Třetí stav – měšťané, podnikatelé, obchodníci, rolníci se prohlásili Národním shromážděním. 14. července 1789 dav zaútočil na státní věznici Bastillu – začala Velká francouzská revoluce.

· Heslo revoluce: volnost, rovnost a bratrství

· V průběhu revoluce - Francie konstituční monarchií, později republikou.

· Poslanci zrušili všechny výsady šlechty i církve. Bylo zrušeno poddanství – uzákoněna rovnost všech lidí. Král nucen souhlasit s vydáním ústavy.

· Francie KONSTITUČNÍ MONARCHIÍ

Panovníci v Evropě měli strach, že by si jejich poddaní mohli vzít z Francouzů příklad. Roku 1792 proto zahájilo Prusko a habsburská monarchie válku proti Francii. Francie brzy ve válce s většinou evropských států – boje až do roku 1815

· FRANCIE REPUBLIKOU

Roku 1792 – odpůrce monarchie sesadili krále, odhlasovalo se zrušení monarchie a vyhlásila se REPUBLIKA. O rok později – král Ludvík XVI. a jeho manželka Marie Antoinetta odsouzeni a popraveni

Velká francouzská revoluce 1789 - 1799 - shrnutí

Francouzi se násilím pokusili vytvořit moderní občanskou společnost – chtěli zrušit výsady krále, šlechty a církve. Všichni si měli být rovni.

Ve jménu líbivých hesel však zabíjeli odpůrce a válčili s polovinou Evropy.

Výsledkem VFR bylo mnoho mrtvých a první moderní společnost s moderními zákony.

Napoleonské války

Navazují na Velkou francouzskou revoluci. Velká francouzská revoluce vynesla ve Francii k moci generála Napoleona Bonaparta.

Generál Napoleon Bonaparte využil příležitosti a stal se francouzským císařem.

Svedl mnoho válek se svými evropskými soupeři:

Ruskem
Pruskem
Rakouskem
Velkou Británií

Kolem roku 1805 Napoleon Bonaparte ovládal skoro celou Evropu kromě Velké Británie a Ruska.

Snaha dobýt Rusko mu byla osudná. Ruské tažení dopadlo katastrofou a vedlo ke konečné Napoleonově porážce v bitvách u Lipska a Waterloo.

Důsledky Napoleonských válek:
vznik moderní občanské společnosti – občanský zákoník – rovnost lidí
rozmach průmyslové výroby
pád španělské říše
nárůst nacionalismu v Evropě

Revoluce 1848 v Habsburské monarchii

Březen 1848 povstání ve Vídni, cílem bylo se zbavit kancléře Metternicha, nastolit občanské svobody a ústavu.
Kancléř Metternich odstoupil z funkce, císař Ferdinand utekl do Olomouce

Březen 1848 vypuklo povstání i v Budapešti, cílem byla nezávislost Uher na Vídni a vytvoření samostatného Maďarska

Obě povstání byla postupně potlačena. Ústava byla zrušena, občanská práva potlačena.

Novým císařem se stal František Josef I.

Revoluce 1848 v českých zemích

11. března 1848 se v Praze sešlo shromáždění.

To požadovalo splnění svých požadavků, které zformuloval český politik František Palacký:

Zrovnoprávnění češtiny s němčinou
Svobodu tisku
Svobodu shromažďování
Zrušení roboty

František Palacký byl také představitelem politického směru – tzv. austroslavismu – chtěl zachovat rakouskou monarchii jako svazek rovnoprávných národů.

Nový císař František Josef I. české požadavky odmítl.

Porážka revoluce 1848

Novým císařem se stal František Josef I.

· Zavedl zpátečnickou politiku. Období deseti let po roce 1848 se říká Bachovský absolutismus podle ministra vnitra Alexandra Bacha.

· Stát se opíral o policii a četnictvo. Dál pokračovalo poněmčování, lidské svobody byly omezeny.

Jediným úspěchem revoluce 1848 bylo zrušení roboty.

Vznik USA

Území Severní Ameriky kolonizovali po roce 1600 zejména Angličané.

Na východním pobřeží Severní Ameriky vzniklo postupně 13 anglických osad. Angličané vytlačovali na západ Indiány a zabírali jejich území.

Na práci byli dovážení z Afriky otroci.

Velká Británie bránila americkým osadníkům v rozvoji průmyslu a řemesel. Osadníkům se to nelíbilo, a nakonec povstali proti Britům.

· Povstalce vedl úspěšně George Washington. 4. července 1776 američtí osadníci vyhlásili nezávislost na Anglii, vznikly USA – Spojené státy americké.

· USA se staly republikou v čele s prezidentem. USA si zakládaly na velké míře svobody. Ta však neplatila pro Indiány a otroky.

Sjednocení Itálie

- První pokus o sjednocení v roce 1848 byl neúspěšný.

Nejmocnější státy na italském poloostrově:

- Sardinské království (sever + Sardinie)

- Království obojí Sicílie (jih)

Průběh sjednocení:

- Roku 1860 proběhlo rolnické povstání na Sicílii podpořeno dobrovolníky G. Garibaldiho.

- V čele sjednocovacího procesu bylo Sardinské království.

- Roku 1861 – Vznik italského království v čele Viktor Emanuel II.

- Roku 1870 – sjednocování dokončeno (Připojeno Benátsko a papežský stát) = novým hlavním městem se stává Řím. -

Postupně se rozvíjí hospodářství – vzniká rozdíl mezi bohatým severem a chudým jihem (trvá dodnes)

Cesta k 1. světové válce

Evropské koloniální velmoci - Velká Británie, Francie, Nizozemí ovládly v průběhu 19.století díky vojenské i hospodářské převaze rozsáhlá zámořská území, hlavní zájem o kolonie se soustředil na Afriku.

Snahy o budování koloniálních říší nazýváme imperialismus.

Vlastnictví kolonií- rozdělení světa, bylo jednou z příčin, které vedly k válce.

Od přelomu 19. a 20.století se evropské velmoci připravují na rozhodující válečné střetnutí.

Vznikly dvě koalice: Dohoda a Trojspolek.

Dohoda - Francie, Velká Británie, Rusko

Trojspolek - Německo, Rakousko-Uhersko, Itálie.

Záminkou k rozpoutání se stal atentát na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d´Este v Sarajevu. Konflikt, který poté vypukl, vstoupil do historie jako první světová válka.

První světová válka

Důvodem byly spory mezi starými a novými evropskými státy.

Staré mocnosti – Francie, Velká Británie a Rusko tvořily Dohodu.

Nové mocnosti – Německo a Rakousko- Uhersko spolu s Bulharskem a Tureckem tvořily tzv. Centrální mocnosti /také Trojspolek/.

Válka vypukla 28. července 1914, Rakousko napadlo Srbsko. Postupně se připojily další státy.

První světová válka skončila v roce 1918. Nakonec zvítězila Dohoda /Velká Británie, Francie, USA…/.

Německo a Rakousko-Uhersko byly poraženy.

Válka znamenala 10 milionů mrtvých.

Byly nasazeny nové zbraně – kulomety, samopaly, otravné plyny, tanky, ponorky a letadla.

Vznik Československa

Za první světové války byly pořád české země součástí Rakouska – Uherska. To znamenalo, že jsme byli spojenci Německa.

Někteří naši politici ale byli proti a odešli proto do zahraničí – Francie a USA. Tito lidé vytvořili odboj proti Německu a Rakousko-Uhersku. Hlavní postavou českého odboje byl Tomáš Garrigue Masaryk. Vzniklo dokonce československé vojsko – legie. Ty se proslavily zejména boji v Rusku.

Po porážce v první světové válce se Rakousko-Uhersko rozpadlo.

Vznikly nové státy – Rakousko, Maďarsko, Jugoslávie, Polsko a Československo.

28. října 1918 vzniklo Československo.